J. Lynn- Počkám na tebe

 

Autorka: J. Lynn 

Originál: Wait for You

Vydání: hardback, 362 stran

Nakladatelství: Baronet, 2014

Halloweenský večírek. Čtrnáctiletá dívka mezi partou starších spolužáků. Alkohol. A kluk, co nebere ne jako odpověď. Tu noc se už tak osamělý život jedné dívky změnil v noční můru. Po pěti letech je ale konečně svobodná a odhází tisíce kilometrů daleko od domova, aby začala znovu žít. Na malé univerzitě v Západní Virginii ale potkává kluka, který je až moc dokonalý, až moc sebejistý a až moc vlezlý. Ale ani Avery nemůže předstírat, že po spoustě času, který spolu tráví k němu nic necítí. Celou dobu ji ale provází urážlivé textovky a emaily. Aby mohla začít novou kapitolu, musí se postavit minulosti a nadobro ji uzavřít. Což ale není tak jednoduché, jak se může zdát.

Počkám na tebe je kniha, která se v české ani slovenské blogosféře netěší velké oblibě. Řekla bych, že je to spíš naopak. Čtenáři si často stěžují na přehnaně klišé dialogy, kýčovitý příběh a nulový děj. Abyste nebyli překvapení, tak vám hned na začátek říkám, že přesně tohle tady najdete. Ale kromě toho je to psané čtivě, jsou tu i vtipné dialogy, víceméně realistické postavy, Seňor Zmrd a želva jménem Rafael.

"No jasně, protože při zombie apokalypse máš spoustu času na to barvit si vlasy."

Začnu námětem. Jennifer jako autorku vážně nemám ráda. Mám takový pocit, že někdo, kdo prakticky vykrádá jiné autory si nezaslouží, aby byly vydány příběhy pod jeho jménem. Série Lux, která začala jako levná parodie na Stmívání. Covenant, což je Vampýrská akademie v bledě modrém. A teď přichází s Počkám na tebe, ve kterém se řeší- nebo by se mělo řešit- znásilnění. Což je i v polovině New Adult knih, které byly napsány před touhle. Ať už jde o cokoliv, Jennifer se svými brilantními nápady přichází pozdě.

"A tohle musí být Avery?" 

"Ach, bože, ne," řekl Cam. "To je Candy, mami." 

"Jsem Avery," promluvila jsem a střelila po Camovi pohledem. "Pamatujete si to správně."

Největším překvapením pro mě byla hlavní hrdinka. Tak nějak jsem už byla smířená s tím, že narazím na další nerozhodnou káču, která si pět minut po setkání s hlavním hrdinou začne plánovat svatbu. Nebyla jsem z toho nadšená, ale asi bych nebyla ani nějak extra zklamaná, protože už jsem si zvykla na to, že k tomuhle typu knih to patří. A pak jsem tu knížku otevřela a bum. Avery se ukázala jako rozumná holka, která se nesloží, když jí on poprvé pozdraví. A s každou další stránkou to bylo lepší a lepší. Byla si vědoma toho, jaký mezi sebou mají s Camem vztah a chovala se podle toho. Byli to prostě kamarádi, takže žádné hysterické výlevy, žádné žárlivé scény ani dotěrné otázky typu proč s tou holkou trávíš tolik času nebo proč jsi mě nepozval. Samozřejmě, že i Avery měla své chyby, ale myslím, že to jenom přidávalo na opravdovosti. Její naivita, zbabělost a místy hrubé chování vůči Camovi... tohle všechno z ní dělalo člověka. Z Cama jsem tak nadšená nebyla, protože je to jenom recyklovaná verze Daemona z autorčiny série Lux. Od jeho způsobu chování, přes arogantní poznámky až po totožné typy scén.

"Všichni se na mě dívají jinak, když to zjistí."

Mrzí mě, že se autorka nezaměřila více na celou tu věc ohledně znásilnění. Rozhodně by to čtenáři lépe pomohlo pochopit osobnost hlavní hrdiny a některé věci, které dělala. Takhle mám pocit, že to autorka přidala jenom proto, aby Avery nebyla normální a “teda něco měla“. Celá knížka je jenom o tom, jak se Avery s Camem  dostávají od přátelství k něčemu víc. Jak se Avery snaží vyrovnat s minulostí a posunout se dál. Nečekejte žádnou akcí nabitou knihu, protože Počkám na tebe je spíš příjemná oddychovka na nudné odpoledne. Kniha, při jejíž čtení budete skřípat zuby nad kýčovitostí toho co čtete. Budete převracet oči a říkat si, že tohle by nikdo neřekl. A budete si lámat hlavu nad tím, proč autoři pořád píší knihy o jednom a tom samém. Ale i přesto se mi to líbilo a nakonec to vypadá, že si další knihy od autorky přece jenom přečtu. 

Chtěla bych poděkovat nakladatelství Baronet za poskytnutí recenzního výtisku. Děkuji!